I v tomto roce přijal frýdecký horolezec Libor Uher pozvání Čendaspolku do Hodoňovic, aby Čendaspoplákům a jiným zájemcům přiblížil své další loňské vítězství hned nad dvěmi osmitisícovkami a to nejen z videozáznamů, ale i svými vlastními zážitky a pocity.
Více jak sedmdesátka horských nadšenců, milovníků adrenalinu, ale i obyčejných zvědavců – čeho může dosáhnout člověk, když si jde pevně za svým cílem, přišla do hostince U Čendy. A když se zatemnila okna a na plátně se objevily titulky, první záběry horských štítů a velice podmanivá hudba, pak mnohým z přítomných, naskakovala „husí kůže" a některým docházelo, že Libor Uher, tělo samý sval, vzrůstem ne příliš velký člověk, ale velký svojí pílí a houževnatostí, nesl loňské léto opět svoji „kůži na trh"a riskoval život. Někteří si asi kladli otázku: proč to dělá, vždyť má doma rodinu! V diskuzi pak na tento dotaz odpověděl:
„Je to jakýsi vnitřní motor, síla, která mne stále pohání, cítím adrenalin. Hory a napětí – to je můj život, dokud mohu a mám sílu zdolávat osmitisícovky a samozřejmě kolem sebe lidi, kteří mě podrží a budou mne sponzorovat po té finanční stránce, půjdu do toho zase. Tento rok z osobních důvodu ne, ale pak se uvidí," – vyznal se Libor Uher.
Loňské prázdniny, kdy mnozí z nás odpočívali, užívali sluníčka, tento horolezec strávil dva měsíce v pohoří Karakorum v Pákistánu, zažíval se svými kamarády boj o život, vyčerpání na smrt a nakonec přece jen i radost z úspěchu. 17.7. 2010 stanuli tři Češi, mezi nimi i Libor Uher, na vrcholu Gasherbrumu II (8 035m) a 28.7.2010 jen dva z nich na Gasherbrumu I (8 068m) – přičemž je tlačil čas, kdy bylo se třeba vrátit do základního tábora, aby stihli letadlo domů a také blížící se špatné počasí. Dokázali to, byli šťastni, ale jakýsi šrám na celé expedici zanechala smrt jejich dvaadvacetiletého pákistánského společníka.
„Stanout během několika dnů dvakrát „v zóně smrti", být vyčerpaný do úmoru a těšit se, že se do těch velkých hor zase brzy vrátím, to mohu jen těžko pochopit, kde se ta síla v panu Uhrovi bere," podotkla na závěr videoprodukce jedna z přítomných divaček Ludmila Korousová.