Tradiční příměstský tábor se letos konal na netradičním místě a sice na fotbalovém hřišti v Kunčičkách u Bašky. V pondělí 10. 7. se táborníci sešli v novém zázemí a byli tam od první chvíle jako doma.
Nadšení jim ale záhy sebral příjezd starosty městečka Hill Valley, Martyho McFlye, který jim hned od začátku vysvětlil, kdo to tady má všechno pod palcem a že nebude tolerovat žádnou neposlušnost. Po jeho dramatickém úvodním vystoupení celou situaci mírnil jeho starý přítel, profesor Brown, který dětem vysvětlil, co se s Martym stalo a proč je neustále takový morous.
Dříve spolu cestovali v čase pomocí DeLoreana, stroje času, jenž vynalezl profesor. Při poslední cestě se ale Marty připletl do potyčky, z níž byl křivě obviněn a uvězněn. Když se profesor snažil nastalou situaci řešit a minulost změnit, stalo se něco se strojem času, minulost tak zůstala nezměněna a Marty stárnul s křivdou v srdci. Zachránit jej může jen změna minulosti a to, že se k němu opět vrátí jeho láska Jennifer.
Jelikož DeLoreana k cestování momentálně nelze použít, bylo potřeba najít jiný způsob, jak se do minulosti dostat. A tak jsme celý první týden zasvětili hledání časového portálu a návodu k jeho sestavení, který zanechal jiný, profesoru Brownovi podobný vědec. Do konce týdne se nám podařilo všechny díly najít, portál sestavit, projít do minulosti, zvrátit události a celý Martyho osud napravit.
Jak už to tak při cestování časem bývá, je třeba dávat pozor na to, aby jeden náhodou nezměnil něco, co změněno být nemělo nebo se nedotknul něčeho, co by mělo za důsledek nějakou časovou anomálii. Bohužel, něco takového se zřejmě stalo a ikdyž po návratu do budoucnosti přestal být Marty tolik naštvaný, neustále v něm bylo něco zlého.
Během druhého týdne jsme zjistili, že jeho srdce díky narušení časoprostorové kontinuality zčernalo a že jej Marty pro svou vlastní ochranu uložil do truhly neznámo kam. I když se nám truhlu podařilo najít, bylo třeba ji odemknout a zjistit, zda se v ní srdce skutečně ukrývá. Nakonec jsme srdce opravdu z truhly dostali, zničili jej výbuchem, Martyho a jeho lásku k Jennifer a tím i dobrotu v něm zachránili. Každý úspěšný návrat do budoucnosti jsme náležitě oslavili na trhu s odměnami díky vydělaným baškarům.
Letos jsme si kromě nového prostředí vyzkoušeli další novinky. Vařili jsme pro děti v pískovně a v táboře. K obědům se podával buřtguláš, opečené párky, indiánský a arabský chléb, vyrobený tvaroh či maso ze Seatonova hrnce. Rovněž jsme s dětmi každý týden přespali v táboře, poprvé díky dešti v budově v klubovně, podruhé v táborovém stanu nebo pod přístřeškem. K večeři se podávaly opečené párky nebo vaječina. Také jsme letos uskutečnili výlet přes vypuštěnou přehradu a pro přespávající nachystali stezku odvahy.
Za toto vše vděčíme mnoha občanům Bašky a našim přátelům a známým. První poděkování náleží táborovému týmu, který jako obvykle předvedl neuvěřitelný výkon a dotáhl náš 14-denní tábor do zdárného konce. Mimo běžné táborové povinnosti velký dík Adéle Blahutové za dovoz obědů, Barboře Chrápkové za objímající náruč pro holčičky, Jonáši Ludvíkovi za krásné obrázky do místních novin, Janu Richterovi ml. za osobité ztvárnění role profesora Browna, Marii Sovové za fotografickou dokumentaci, Celestýně Hadáčkové za výborný guláš v pískovně a nejpříšernější masku na stezku odvahy, Pavle Bělochové za velkou pomoc při rozdělování odměn a přípravě pátečních oslav konce tábora a Vojtovi Zemanovi za originální sportovní odměny pro děti. Tábor by také nebyl tolik akční bez nápaditých her a roztodivných pomůcek programového vedoucího Tomáše Sovy. Speciální poděkování patří Martinu Kolomazníkovi, který ošetřil hromadu rozbitých kolen, zařídil vždycky vše, co bylo zrovna potřeba a pomáhal mi po nocích stavět DeLoreana, kterého jsem na tábor prostě musela mít.
Kromě výše jmenovaných děkujeme zaměstnancům OÚ Baška, především p. Plucnarové za zpracování administrativních záležitostí a tisk všeho, co jsme na tábor potřebovali, p. Kaniokové za bleskové zpracování faktur a dodatečnou péči o ně, p. Zápalkové za laminování, obecním službám za stavbu stanu a jeho bleskové přesunutí, když se z něj stal krytý bazén, Martině Mílové za sehnání dalších várnic na vodu pro naše vyprahlé děti, školní jídelně za zapůjčení várnic na dovoz obědů, Broni Blahutové za veškeré báječné jídlo, které vyšlo z její kuchyně, Matěji Blahutovi za táborové placky, p. Ondračkovi z 3Dpromo za rychlou výrobu táborových triček a dodání správných velikostí, bašťanským fotbalistům za zapůjčení zázemí a KVV Ostrava za přípravu jednoho z dopoledních programů. Při přípravě tábora nás podpořili a s organizací na straně obce pomohli Jan Richter a Martin Ogořalek.
Rovněž děkujeme dětem a rodičům za přízeň. Vážíme si toho!
Hanka Kolomazníková
foto: archiv tábor
Kompletní fotogalerie: Příměstský tábor Baška (2023)
