Velice nejisté bylo odehrání premiéry divadelního představení, které bylo naplánováno na neděli 20. 9. 2020. Nakonec se ale za přísných hygienických opatření vše zdárně podařilo a ochotnický divadelní Spolek dobrovolně nedobrovolných herců z Bašky mohl v kulturním domě v Bašce představit komedii autorky Eriky Suchanové Slavičí dům.
Jednalo se už ale o druhý pokus o tuto premiéru. Původní termín byl 22. 3. 2020. Bohužel ale díky neočekávané nastalé situaci spojené s virem označeným jako COVID 19 bylo pár dní před tímto datem vládou naší republiky rozhodnuto, že se veškerá divadelní představení ruší a byl vyhlášen nouzový stav. Nezbývalo, než se s tímto rozhodnutím smířit a čekat. Čekat a doufat. A tak jsme stanovili termín nový a doufali... Doba je ale i teď po několika měsících bohužel stále natolik nejistá, že jsme vlastně do posledních hodin před třetí zářijovou nedělí, která připadla na námi přesunutý termín premiéry, nevěděli, jak to všechno dopadne.
Na konci prázdnin jsme se celý soubor začali opět scházet a v prostorách kulturního domu pod režisérskou taktovkou Mirka Febera oprašovat celé představení. K našemu velkému překvapení to bylo jednodušší, než jsme čekali. Naše obavy, že díky tomu, že mnozí z nás už mají teenagerský věk i několikrát za sebou a mohou hrozit problémy s pamětí, se naštěstí nevyplnily. Příjemné zjištění, ufff!
Nezastavila nás ani vládní epidemiologická opatření, která aktuálně přikazovala nejen rozestupy a použití roušek. V sobotu, den před premiérou, jsme si vyzkoušeli odehrát představení „nanečisto“. Do publika jsme si posadili pár rodinných příslušníků, abychom u nich našli nejen oporu a pochvalu, ale především tolik potřebnou případnou kritiku. Vyslechli jsme si pár jejich poznatků ze shlédnutého představení a těšili jsme se, byť s notnou dávkou nervozity, na druhý den - den Premiéry.
Po šesté hodině večerní se rozevřela opona a představení začalo. Reakce publika nám pomohly překonat první možná lehce rozpačité nástupy. Lidé se hihňali a občas i nahlas smáli. Z pohledu herců musím říct, že se nám za takovéto podpory publika hrálo moc příjemně. Nic jsme nepokazili, nikdo neměl pověstné „okno“ a na konci jsme za to byli odměněni nadšeným potleskem.
O samotné hře ale nebudu v tuto chvíli moc prozrazovat, protože pokud situace jen trochu dovolí, čekají nás i vás ještě minimálně 3 reprízy. Dovolím si všechny touto cestou pozvat především na představení plánované na 11. 10. 2020, kdy od 17 hodin budeme komedii Slavičí dům hrát v Hodoňovicích v Hostinci U Čendy. Dále pak s touto hrou plánujeme vystoupit také v kulturním domě ve Frýdlantě nad Ostravicí (8. 10. 2020, 19:00) a v Metylovicích (16. 10. 2020, 18:00). Snad jen nastíním, že se jedná o komedii s lehce detektivní zápletkou a těžce rozčarovanou pointou, která přivádí diváky do úsměvného prostředí soukromého psychiatrického sanatoria. Pacienti zde žijí ve vlastním, svérázném světě představ, iluzí a dětinských radostí. Potkáme zde Lojzíka, který věří, že je ředitelem ústavu, tajnou agentku Janu, kosmopolitu Arnošta hovořícího mnoha „cizími“ jazyky, Jarušku, která zůstala navždy malou holčičkou, zamilovanou básnířku Růženku, jedlíka Radka, milovníka zvířat Viktora a Zitu, která se pasovala do role manželky pana primáře. O tuto veselou společnost pečuje seriózní primář MUDr. Zahajský spolu se svědomitou hlavní sestrou Alenou, dokud nevstoupí do příběhu dvojice sester, Marta hledající v sanatoriu práci a Daniela předstírající duševní poruchu. Obě pátrají po dávném tajemství Slavičího domu za přispění lovkyně senzací, ambiciózní žurnalistky Jolany, která… ...a to vám musí jako pozvánka stačit!
Co bych ale prozradit naopak chtěla, jsou informace o samotném divadelním souboru Spolek dobrovolně nedobrovolných herců z Bašky. Myslím, že je na místě vás s tímto souborem trochu více seznámit. Náš soubor byl založen v roce 2013 s tím, že si vyzkoušíme zahrát jen tak nezávazně nějakou hru a uvidíme. Tenkrát padla volba na komedii pana Kubátka Podhorský penzion, kterou jsme částečně upravili a napasovali ji do našich podmínek, čemuž poté odpovídal i název, pod kterým jsme ji uváděli: Bašťanský penzion.
O pár let později jsme měli touhu zkusit si pohádku a vyzkoušet si zahrát také pro dětské publikum. Opět jsme si upravili jednu hodně starou pohádku, jejíž scénář jsem objevila v mých pokladech z dob mého mládí. Znovu přišla na řadu docela nelehká práce, kdy jsem se ji pokusila upravit a přepracovat na potřeby našeho souboru. Po úpravě textu, připsání některých postav a celkovém doladění scénáře jsme nastudovali a nejen dětem představili krásnou pohádku pod názvem Čarodějnice na vdávání. Měla moc velký úspěch, o čemž vypovídalo i to, že nám po jejím zhlédnutí děti dokonce věřily, že umíme čarovat.
Po pohádce jsme se opět chtěli vrátit ke komedii. Tento žánr nám přijde nejvíce vhodný pro odlehčení leckdy náročných dnů nás všech. Vybírali jsme poctivě z nabídky více než 2 a půl tisíce agenturou nabízených her! Nakonec jsme si jednoznačně odhlasovali právě Slavičí dům. Myslím, že nás učaroval především prostředím, ve kterém se komedie odehrává, protože právě prostředí blázince nám nabízelo širokou škálu kreativity a volnosti projevu, co si budeme povídat.
Náš divadelní soubor se po těch sedm let své existence vyvíjel i po personální stránce. Někteří si s námi zahráli jen chvilku, někteří se k nám přidali později, nicméně počet členů se pohybuje mezi 12 – 17. Aktuálně je nás 16 členů. Za dobu našeho fungování jsme si už i dokázali vypěstovat následovníky, a tak i ve Slavičím domě můžete vidět kromě nových tváří aktivně hrát i některé z našich dětí, a že nás opravdu mile překvapily, jak jim to parádně šlo a jaký podaly suverénní výkon!
Při přípravě představení se obvykle všichni scházíme jednou týdně. Na zkoušky využíváme především prostor bašťanského kulturního domu, který nám k tomuto účelu zapůjčila obec Baška. Moc jim za toto gesto děkujeme, protože ono ochotničení není úplně nejvíc výdělečným podnikem, a tak nám jejich vstřícný přístup vlastně umožňuje se našemu divadelnímu koníčku vůbec věnovat.
Vám, co jste se na naši premiéru přišli podívat, vám děkujeme. Nejen za opravdu báječnou atmosféru, kterou jste vytvořili a kterou jste nás parádně podrželi, ale i za odvahu přijít nás podpořit v této zvláštní době a za ochotu sedět po celou dobu představení v nezbytných rouškách.
A na vás ostatní se těšíme třeba někdy v publiku na shledanou!
Hana Poledníková
Fotogalerie: Slavíčí dům - premiéra divadla (2020)
