První zmínkou o této stavbě na Hodoňovicko-sviadnovském náhonu je stejně jako v případě Šolínova mlýna zápis ve frýdeckomísteckém urbáři z druhé poloviny šestnáctého století. Stával zde původně dřevěný mlýn, který vlastnil fojt Mikuláš. V roce 1833 se stal majitelem mlýna fojt František Kubala. Od r. 1868 je zařízení uváděno jako pilný mlýn, tedy pila. Jejím majitelem byl tehdy Johann Nikel.
V roce 1900 pilu koupil Josef Svoboda, syn pekaře z Hukvald. Původně se vyučil zámečníkem ve Vídni, po sňatku s Vincencií Sobalíkovou se stal majitelem činžovního domu v Místku. Časem ale vyvstaly problémy s nájemníky, a tak Svoboda mlýn prodal a koupil právě hodoňovickou pilu. Jediným dochovaným písemným záznamem z té doby je pojišťovací smlouva z r. 1903. Ve třicátých a čtyřicátých letech zde Svobodovi synové Karel a Viktor provozovali kromě pily také stopařskou dílnu. V roce 1946 byla pila vybavena horizontální Francisovou turbínou pro výrobu elektrické energie.
Provoz byl zcela znárodněn v roce 1954. V současné době zde provozuje stolařskou dílnu pravnuk Josefa Svobody Karel.
